Russland kann mit erheblichen wirtschaftlichen und politischen Konsequenzen rechnen, wenn es beschließt, aggressiv gegen die Ukraine vorzugehen. Das sagte Nato-Generalsekretär Jens Stoltenberg am Montag, am Vorabend eines zweitägigen Treffens der Nato-Verteidigungsminister in Riga, auf einer gemeinsamen Pressekonferenz mit dem lettischen Präsidenten Egils Levits.
Auf Facebook teilen
Auf LinkedIn teilen
Drucken
URL-Adresse kopieren
Adresse abgekürzt
Nah dran
NATO-Generalsekretär Jens Stoltenberg Foto: Ints Kalnins | Quelle: Reuters
„Russland hat zum zweiten Mal in diesem Jahr eine ungewöhnliche Truppenkonzentration an der Grenze zur Ukraine durchgeführt. Wir verfolgen schwere Waffen, Artillerie, Drohnen und Zehntausende von Soldaten. „Jede weitere russische Aggression gegen die Ukraine wird einen hohen Preis haben.“ hinsichtlich der politischen Folgen und der Wirtschaft für Russland“, sagte Stoltenberg.
Jednání Zelenského o převratu nesvědčí. Snahy Ruska situace využít jsou ale reálné, říká ukrajinistka
Číst článek
Politický šéf aliance podle webu Ukrainska pravda dodal, že koncentrace ruských sil nebyla ničím vyprovokována, je nepochopitelná a zvyšuje riziko nesprávného vyhodnocení situace. Stoltenberg znovu vyzval Rusko k transparentnosti a ke snížení napětí v regionu.
Lotyšský ministr obrany Artis Pabriks při pondělní návštěvě jednotky NATO, nacvičující v zasněžených lotyšských lesích obranu Rigy, řekl, že kvůli odstrašení Ruska pobaltská země potřebuje stálou přítomnost amerických vojáků a rakety protivzdušné obrany Patriot.
„Potřebujeme dodatečnou mezinárodní pomoc. Chtěli bychom mít v naší zemi stálou (vojenskou) přítomnost Spojených států. A námořní a protivzdušná obrana v podstatě znamená přejít na systémy, jako je Patriot,“ řekl ministr agentuře Reuters.
Ta připomněla, že NATO po ruské anexi Krymu a podpoře povstání separatistů na východě Ukrajiny na jaře 2014 posílilo své východní křídlo čtyřmi prapory, vyslanými do Polska a Pobaltí v létě 2017.
‚NATO destabilizuje Evropu‘
Moskva tvrdí, že nemá v úmyslu napadnout Pobaltí a Polsko a obviňuje NATO z destabilizace Evropy přesouváním sil blíže k hranicím Ruska. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg tvrdí, že země NATO nejsou bezprostředně ohroženy.
Na Ukrajině má proběhnout puč s ruskou účastí. Dojde k němu 1. a 2. prosince, prohlásil Zelenskyj
Číst článek
Rusko v květnu shromáždilo u hranic s Ukrajinou na 100 tisíc vojáků, tedy nejvíce od anexe Krymu. Rusové podle Západu koncentrují svá vojska u Ukrajiny i tento měsíc. Pobaltí se cítí být nejzranitelnější částí aliance.
Vojenští odborníci tvrdí, že Rusko by mohlo přes svého běloruského spojence rychle ovládnout pozemní koridor o šíři 60 kilometrů, který spojuje Polsko a Litvu, a získat tak pozemní spojení se svou silně opevněnou enklávou v Kaliningradu.
Americké jednotky, rozmístěné v Německu, jsou příliš daleko, než aby mohly podobnému útoku zabránit, dodal Reuters.
Sdílet na Facebooku
Sdílet na LinkedIn
Tisknout
Kopírovat url adresu
Zkrácená adresa
Zavřít
„Hipster-friendly writer. TV enthusiast. Organizer. General contractor. Internet pioneer.“
:quality(70):focal(2333x1740:2343x1750)/cloudfront-eu-central-1.images.arcpublishing.com/liberation/DUAXIVFJRZAI7JYD62JJ4R43EM.jpg)
