Die letzten 6+1-Gespräche zur Erneuerung des internationalen Abkommens über das iranische Nuklearprogramm endeten in der zweiten Junihälfte erfolglos. Am Montag wurden die wichtigen Gespräche nach fünf Monaten wieder aufgenommen, aber man kann nicht sagen, dass Hoffnungen hoffnungsvoll sind.

Spolu s íránským vyjednávacím týmem k jednomu stolu usedli diplomaté pěti zemí, které jsou signatáři přelomové dohody z roku 2015. Jde o Velkou Británii, Francii, Německo, Rusko a Čínu. Spojené státy se jednání účastní nepřímo.

Všichni chtějí víceméně totéž – výměnou za zmírnění ekonomických sankcí dotlačit Írán k dodržování jaderné dohody, na které se všechny dotčené strany shodnou.

Nový dokument má nahradit ten z roku 2015, od něhož Spojené státy vedené tehdejším prezidentem Donaldem Trumpem před třemi lety odstoupily a obnovily sankce namířené proti Íránu. Teherán pak začal části dohody porušovat a postupně zvyšoval zásoby obohaceného uranu, což je považováno za možný krok k výrobě jaderné bomby.

Zásadní změna nastala, když se do Bílého domu dostal Joe Biden. Demokratický prezident dává od počátku jasně najevo, že chce jadernou dohodu oživit, ovšem za podmínky, že ji Írán začne znovu plnit. Ochotu jednat vyjadřují i další signatářské země, analytici si ale stále kladou otázku, zda je po tolika letech oživení dohody vůbec možné.

„Šance nejsou úplně špatné. Nastala taková konstelace, která tomu nahrává,“ říká pro iROZHLAS.cz bezpečnostní analytik a odborník na Írán z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity Josef Kraus. Jedním z důvodů je právě obměna vedení Bílého domu a nástup vlády demokratů, kteří chtějí navázat na úsilí Baracka Obamy přiblížit se Íránu a dostat ho k jednacímu stolu.

„V Íránu je sice u moci konzervativní, tradicionalistická klika, na druhou stranu ale Írán zažívá ekonomicky velice těžké časy. Situace tam je opravdu tristní a jedinou možností, jak z toho vyváznout, je domluva se Západem a odstranění mezinárodních sankcí – zejména těch amerických, které íránskou ekonomiku opravdu dusí,“ dodává politolog.

Přehnané požadavky Íránu

Například americká agentura AP ale není tak optimistická. Odkazuje se mimo jiné na „maximalistické požadavky“ zástupců Íránu, do jehož čela se v srpnu postavil nově zvolený prezident Ebráhím Raísí. Ultrakonzervativní politik razí tvrdší postoj než jeho předchůdce Hasan Rúhání, který vedl Írán od roku 2013. Přinejmenším z krátkodobého hlediska proto obnovení dohody nevypadá příliš povzbudivě, píše v analýze AP.

Za nerealistické považují požadavky nově sestaveného íránského vyjednávacího týmu také evropští a američtí diplomaté. Za návrat k dohodě totiž Teherán vyžaduje zrušení řady sankcí včetně některých, které nesouvisí s jeho jaderným programem.

Podle Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) přitom Írán pokračuje v obohacování uranu, což mu dohoda zakazovala.

Jak nicméně upozorňuje odborník Masarykovy univerzity, vyslovení přehnaných požadavků je nutné vnímat hlavně jako součást íránské vyjednávací taktiky.

„Íránci tahají za kratší konec provazu. Opravdu jsou dramaticky tlačeni k tomu, aby byly americké sankce odstraněny. Rétorika režimu je ale dlouhodobě taková, že předešlá dohoda byla jednostranně zrušena ze strany Spojených států, zatímco Írán vše plnil správně. To znamená, že Američané mají být těmi, kteří udělají první krok,“ popisuje Kraus.

Podle představ Teheránu má proto nejdříve dojít k uvolnění sankcí a až následně může přijít řada na novou dohodu, která upraví podmínky spojené s íránským jaderným programem.

„Tak vypadá íránská rétorika. Obávám se ale, že realita tak jednoduchá nebude. Je to spíše vymezení nějaké startovní pozice. Američané určitě nebudou odstraňovat sankční režim v momentě, kdy Írán neudělá svůj jaderný program transparentní, kdy nepozve do země Mezinárodní agenturu pro atomovou energii a nebude dělat vstřícné kroky,“ podotýká pro iROZHLAS.cz.

Nejasná pozice Raísího

Nepřímá jednání mezi Spojenými státy a Íránem o záchraně dohody začala ve Vídni už letos v dubnu, po výhře ultrakonzervativce Raísího v prezidentských volbách ale byla koncem června odložena.

Zatím však není příliš patrné, že by se postoj nového prezidenta vůči jednání o jaderné dohodě výrazně lišil od pozice jeho předchůdce Rúháního. Podle bezpečnostního analytika se totiž ukazuje, že vláda pod vedením prezidenta Raísího prozatím není schopná žádný takový postoj jasně deklarovat.

„Íránci jsou v této době velice pasivní. Jde víceméně o to, že se tamní hospodářská situace hroutí a Raísího režim ztratil legitimitu u řady svých občanů. Prezident je proto velmi opatrný v tom, co pustí a nepustí do světa. Kvůli tomu nevíme, jak se vláda zachová. Tvrdí, že chce dohody dosáhnout, zároveň ale varuje, že to určitě nepovede k ukončení íránského jaderného programu, na který má právo. Tvrdí také, že určitě nepůjdou Američanům snadno na ruku, protože už se jim to jednou nevyplatilo,“ vysvětluje Kraus.

Raísího vláda sice karty příliš neodkrývá, Mezinárodní agentura pro atomovou energii nicméně začátkem září varovala, že od května letošního roku Írán zvýšil zásoby uranu obohaceného na 60 procent o 7,6 kilogramu. Podle dat z počátku září ho tedy měl asi deset kilogramů.

S oznámením, že začne obohacovat uran na 60 procent – nejvyšší koncentrace, na kterou Írán kdy obohacoval – Teherán přišel už během dubna, kdy se mezinárodní jednání obnovila. Podle dohody o jaderném programu z roku 2015 přitom Írán smí uran obohacovat maximálně do 3,67 procenta, tuto hodnotu tak mnohonásobně překračuje.

V červenci pak Rúhání vzkázal, že pokud to bude potřeba, začnou v Íránu s obohacováním uranu dokonce na 90 procent. Tím by se blížil úrovni potřebné k výrobě jaderné hlavice.

Bezpečnostní analytik ale podobná tvrzení považuje hlavně za přípravu na mezinárodní jednání.

„V momentě, kdy potřebují uvolnit mezinárodní sankce, je pro Írán jedinou pákou vůči Západu právě jeho jaderný program. Bez něj tu nebude žádný zájem, aby se sankce odstranily. Pokud má nějakou páku – například v podobně prohlášení o zvýšení procenta obohacování uranu – vzniká tím tlak na mezinárodní společenství, Západ by proto mohl být ve vyjednávání mírnější. Alespoň taková je íránská pozice. Tyto deklaratorní cíle tedy nejsou o ničem jiném než o ukazování svalů a vytváření pozic,“ míní Kraus.

Izrael jako překážka?

Jaderný program tak pro Írán představuje poslední kartu, která mu při diplomatickém jednání ještě zbývá. Teherán totiž nemá jinou šanci, jak tlačit na mezinárodní společenství k odstranění sankcí. Těch se ale Teherán urgentně potřebuje zbavit, proto je pro něj nezbytné, aby se s USA a dalšími zeměmi dohodl.

Balancovat mezi těmito dvěma póly – zachovat si vyjednávací kartu a zároveň docílit zmírnění sankcí – je tak pro Írán velice obtížné. Podobně složité to ale Raísího vláda má i vnitrostátní úrovni.

„Uvnitř země figurují rozdílné mocensko-politické tábory, které mají na danou věc trochu jiný názor. Jsou tam ultrakonzervativci, kteří odmítají jakékoliv jednání se Západem. Pak to jsou pragmatičtější konzervativci, kteří říkají, že to země ekonomicky opravdu potřebuje. A vedle toho stoj liberálové, kteří chtějí otevřít íránskou ekonomiku Západu. Ti jsou ale v tuto chvíli mocensky slabší, hlavní střet se tedy odehrává mezi ultrakonzervativními a pragmaticky konzervativními,“ popisuje odborník.

Spory na vnitrostátní úrovni se pak jisté míry promítají i do jednání na mezinárodním poli, kde mají silný hlas nejen samotné signatářské státy dohody z roku 2015, ale také Izrael. Židovský stát dlouhodobě vystupuje proti jakékoliv dohodě s Íránem, podle Krause se proto může stát jednou z hlavních překážek, která může rozhovory zhatit.

„Předpokládám, že izraelská lobby bude ve Spojených státech i Evropě dělat všechno pro to, aby k žádné dohodě nedošlo. Na druhou stranu izraelská opozice není v tomto směru tak silná, jako byla třeba před dvěma lety, kdy byla v Bílém domě republikánská administrativa. Postoj Izraele je v tuto chvíli více konsenzuální, ne tak radikální a Bílý dům řídí demokraté,“ uzavírá expert na Írán s tím, že přístup Izraele proto nebude tak razantní jako v minulosti.

Eliška Kubátová

Sdílet na Facebooku

Sdílet na Twitteru

Sdílet na LinkedIn

Tisknout

Kopírovat url adresu

Zkrácená adresa





Kopírovat do schránky

Zavřít