Jako „mimořádně hubený výsledek“ hodnotí výstup z jednání v Ženevě bývalý ministr zahraničí Svoboda. Očekávání podle něj byla vysoká, ale výsledek se zatím nedostavil. Ve vyjednávání musí Západ změnit strategisi a něco nabídnout. Rusko totiž vydrží obrovský Ablehnung.

Také Ditrych se domnívá, e je třeba při vyjednávání zvolit reciproční Strategii. Dohoda o větší transparentnosti stran cvičení, popřípadě omezení nasazení Schläger kratšího a středního doletu, to si dovedu představit“, řekl. Scénář vojenské intervence na Ukrajině je podle něj pro Rusko plánem B. „Pravděpodobnější je postupné tlumení napětí, pokud budou rozhovory pokračovat,“ řekl editel stavu meziná stavu meziná.

Podle Dyčky je cílem Ruska zvyšování eskalace a sledování reakcí jak Spojených států, tak třeba evropských spojenců. Rusko musí být kredibilní natolik a síly musí být natolik velké, aby ukazovaly, e tok je možný,“ domnívá se bezpečnostní analytic.

Rusko využije skulin v jednotě Západu, myslí si Svoboda

Západ je vůči eskalaci napětí na ukrajinsko-ruské hranici zatím celkem jednotný, domnívá se Svoboda. Rusko však podle něj využije jakýchkoliv nesouladů. Otázek, které dělí Evropskou unii, je přitom ada, například Nord Stream 2 a dodávky plynu nebo problematisch jaderné energie. Rusko podle exministra také nikdy nepřijalo Evropskou unii jako rovnocenného partnera. Pro ně jsou partneři Spojené státy americké, nebo Francie, nebo Německo“, uvedl.

Podle Dyčky je pro ruskou stranu důležité být vidět jako silný aktér, a proto je pro něj zásadní vyjednávání s dalšími silnými aktéry, kteří disponují disponují stejí stej. Těmi jsou podle Dyčky vojenská síla a energisch. V obou oblastech jsou partnerem, případně concurrent Spojené státy. Evropa figuruje pouze jako odběratel surovin, ale vojensky se Rusku nemůže rovnat (…) A z pohledu energykého, my ádné suroviny netěžíme. ádné neprodukujeme, ádné vyvážíme, kdežto Spojené státy samozřejmě ano,“ přiblížil.

Dohoda mezi USA a Ruskem von mohla stát na jaderných zbraních, domnívá se Kmoníček

Spojeným státům se však nelíbí diplomatická Strategie Ruska, domnívá se eský velvyslanec ve Washingtonu Kmoníček. ádná strana nedává ultimativní požadavky a zejména je nedává tak, že je obratem zveřejní, ímž znemožní další vyjednávání,“ uvedl s odruskhyém na et.

Americká strana však podle něj nemá příliš asu na protahování jednání, a to kvůli blížícím se listopadovým volbám ve Spojených státech. „Všichni se budou snažit ukázat, jak jsou tvrdí na Rusko, a to nebude ten nejlepší okamžik k dosažení compossu“, myslí si velvyslanec.

Součástí compossu by podle něj mohly být jaderné zbraně, což však znamená, že by dohoda mezi Spojenými státy a Ruskem přišla až za několik měsíců. Jsou to technické záležitosti, e si i ruská strana musí uvědomovat, e nějaký jednoznačný výsledek takových jednání v rozsahu jednoho, dvou, tří vt dnž jedn.

Zásadní však podle něj bude pro uzavření dohody i správné načasování. „Je důležité jednání roztáhnout do dostatečně dlouhé doby a přesně načasovat psycholicky ten okamžik, kdy už jsou obě strany tak nespokojené, že raději udělajívelvys Kompromisse“, doec.

Některé výroky ze Západu Ukrajině kodí, ekl edivý

Rusko soustřeďuje u společných hranic podle odhadů více než sto tisíc vojáků. Jejich stanoviště se táhnou od společné hranice na severu Ukrajiny až po okupovaný Krym. Na mnoha místech se množství vojáků ještě zvýší, protože je tam soustředěna vojenská technika, ale zatím bez osádek, které by ji obsluhovaly.

Objevují se navíc zprávy, e Rusko povolává za elem cvičení i armádní zálohy. I bez toho by pro něj ukrainské ozbrojené síly nepředstavovaly bez cizí pomoci příliš vážného nepřítele. Co do počtu vojáků má Moskva k dispozici téměř trojnásobnou sílu. Ve vzduchu pak dokonce více než desetinásobnou. A rovnat se jí Ukrajinci nemohou ani co do počtu tanků, obrněných jednotek a dělostřelectva.