Kvůli plánům EK o dočasném zařazení jádra a plynu do zelených investic na cestě ke klimatické neutralitě vznikl napříč Evropskou unií velký spor. Dansko i Nizozemsko si nepřály uznat plyn, který podle nich stále Produkuje hodně CO2. Rakousku, Německu i panělsku zase vadilo jádro, a to zejména kvůli obavám z likvidace jaderného odpadu.

Naopak esko, Polsko a hlavně Francie se zasazovaly o to, aby jádro v taxonomii zůstalo. Přesto měli zástupci zemí EU k podmínkám několik výhrad. Například Prag poslala k původní verzi návrhu do Bruselu několik připomínek. Usilovala především o to, aby jádro nebylo označené jako čistý zdroj pouze dočasně, ale natrvalo.

Nakonec ale neúspěšně. Komise totiž ve středu potvrdila, e povolení provozu současných jaderných elektráren zůstane jen do konce roku 2040. O pět let déle mohou pak fungovat elektrárny nove spadající do taketzvané genecí. Výstavba-Reaktorů tvrté generace je bez asového omezení. Jedná se ale o dosud neprověřenou technologii.

editel EZ Daniel Beneš už dříve na svém twitterovém tu uvedl, e v oblasti jádra von přijetí návrhu znamenalo, e nový blok v Dukovanech von mohl být zárovenjeým „mímjarovenjeým.

K úpravě komise nesáhla ani v případě postavení hlubinných uložišť, ve kterých musí země do roku 2050 zajistit skladování vyhořelých paliv.

Gehen Sie zu zmírnění nakonec došlo u plynových elektráren. EK vyřadila postupné limity pro nízkoemisní plyn. Původně měl do čtyř let poměr plynů v plynovodech po Evropě být z třetiny nízkouhlíkový. To už neplatí, avšak termín pro přechod na bezemisní plyn do konce roku 2035 zůstává.

Zelená“ taxonomie je jedním z nástrojů EK, jak dosáhnout primárního cíle v podobě klimatické neutrality EU do roku 2050. Zjednodušeně se jedná o manuál, který investor, mo jaké ík jevadova Takové investice, jež jsou zcela dobrovolné, by pak zároveň měly být upřednostňovány při financování ze zdrojů rozpočtu EU nebo i jednotlivých států.

Státy mohou během následujícího půlroku taxonomii odmítnout jako celek. Aby ale skutečně návrh nevstoupil v platnost, musí se proti němu vyslovit alespoň 20 unijních zemí s nejméně 65 procenty obyvatel EU nebo 353 europoslanců. To podle dřívějších odhadů odborníků a politiců není příliš pravděpodobnávariante.