Dky sv geography poloze a bohatm prodnm zdrojm m Bosna a Hercegovina velk potencil pro rozvoj obnovitelnch zdroj energie. Nejvt podl mv tuto chvli vodn energie (ASI 35% vroby elektrick energie). Bosna a Hercegovina m ale tak dobr pedpoklady pro vrobu energie z vtrnch elektrren, biomesy, solrn energie a vyuvn geotermln energie. Rozvoj tchto zdroj je vak zatm na potku (podl na vrob elektrick energie zatm nepesahuje 2 %).

Pipravovny jsou legislativn zmny, kter by mly podpoit nov investice do obnovitelnch zdroj energie. Kompetenz v obste energetiky jsou v Bosn a Hercegovin decentralizovan, v rznch regionech zem tak plat rzn pravidla. nvrh novely zkona o obnovitelnch zdrojch energie v bosensko-hercegovinsk entit Republika srbsk, kter byl schvlen koncem minulho roku na vldn rovni av souasnosti ek na pijet v parlamentu, rozdluje mall obdroveln. mall elektrny do 150 kW (bzw. do 500 kW u elektrren na biomesu, bioplyn a solrnch elektrren na budovch) budou mt nrok na garantovanou odkupn cenu, zatmco velk elektrrny se budou moct uchzet do o elek. Rozdlen do dvou category by mlo zajistit vt effectivitu dotac, spravedlivj pstup k odpu za garantovan ceny a tak utlumit zjem o vstavbu malch vodnch elektrren kvli negativnm ecologyckm dsledkm. Podle dosud platnho zkona mly monost zskat dotovan vkupn ceny elektrrny a do 10 MW (solrn elektrrny a bioplynov elektrrny do 1 MW). Just Novinkou not zaveden categorye prosumer pro majitele budov s vlastnm loklnm zdrojem obnoviteln energie. Clem je usnadnit obanm a firmm nap. monost dodvat pebytky energie do st, kter byla dosud velice omezen.

Tak ve druh entit, Federaci Bosny a Hercegoviny, se ji fight msc s pomoc mezinrodnch Spender pipravuje nov zkon o obnovitelnch zdrojch. Jeho zkladn rysy von mly bt podobn, tj. zaveden aukc pro vkup elektiny z vtch elektrren a zlepen pozice loklnch zdroj vyrbjcch primrn pro vlastn spotebu. Nen vak jasn, kdy von zkon mohl bt odesln tun Gesetzgebungsverfahren. Stvajc legislativa je zaloena na garantovanch vkupnch cench. Stejn jako v entit Republika srbsk je i ve Federaci Bossny a Hercegoviny stanovena ron kvta pro mnostv dotovan energie, kter se odvj od dostupnho rozpotu (pokud je ron kvta vyerpna, sy mus projekgaranty).

Neu von mly zeksitivnit zejmna systm dotac a poslit jeho trn prvky. Vedle vtch investor, kte z dotac profitovali doposud, von mly zlepit postaven tch, kdo chtj investovat do malch zdroj pro vlastn potebu a prodvat do st pebytky. Mly by se omezit nkter negativn jevy, jako je mal transparentnost v pstupu k dotovanm cenm i podpora spekulativnm investicm do projekt s nzkou effectivitou i negativnmi dopady na ivotn prosted. Problm v poslednch letech pedstavoval zejmna boom stavby malch hydroelektrren, kter byly plnovny iv nevhodnch lokalitch.

Vedle nkterch problm s fungovnm systmu garantovanch cen pedstavuje dnes pekku rozvoje zejmna u mench projekt tak administrativn nronost. Process zskvn povolen na stavbu zdroje na vrobu elektiny z obnovitelnch zdroj je pomrn nron. Podmnky jsou podobn pro stavbu stenho panelu stejn jako pro stavbu velk elektrrny. Das Problem ist nezkuenost loklnch ad s podobnmi zenmi, kter pak kladou adatelm zbyten pekky. Investice do vroby elektiny z obnovitelnch zdroj no je i dky dotacm finann vhodn, souvisejc administrativa je ale komplikovan.

Oznmen tuzemskch i zahraninch firem, e na zem Bossny a Hercegoviny hodlaj postavit solrn elektrrnu nebo vtrnou elektrrnu, se objevuj stle astji. Do obnovitelnch zdroj nyn vce investuj i domc veejn energyk koncerny. Pestoe jejich strategie potaj do budoucna i se stavbou novch tepelnch elektrren, realizovat projekty zaloen na spalovn uhl je stle sloitj. Vce pozornosti se not dostv alternativnm zdroj. Nejvt domc vrobce elektiny, Elektroprivreda BiH, v loskm roce spustil v lokalit Podveleje nedaleko Mostaru svj prvn vtrn park. Nyn zde pipravuje tak vstavbu solrn elektrrny s vkonem 36 MW, kter bude financovna vrem nmeck rozvojov banky KfW. Electroprivreda RS, dominantn vrobce elektiny v entit Republika srbsk, plnuje (pravdpodobn spolen se soukromm spoluinvestorem) stavbu solrn elektrrny Trebinje 1 o vkonu 73 MW. Mlo by se jednat o zatm nejvt solrn elektrrnu v regionu.

Objevila se no projekt na rozvoj obnovitelnch zdroj energie v arelech dol a tepelnch elektrren, kter jsou ve vlastnictv tchto veejnch firem. Electroprivreda BiH zahjila formou pilotnch project pstovn biomesy v arelech dol Kreka a Breza. Rychle rostouc vrba von tak mla do budoucna sten nahradit uhl jako palivo v tepelnch elektrrnch. Spolenost se tak zajm o technologie na spalovn rznch druh odpad v elektrrnch. Instalace 56 megawattov fotovoltaick elektrrny se potom plnuje v mst skldky popela a strusky v arelu elektrrny Tuzla. Electroprivreda RS chce instalovat solrn elektrrnu v dole Ugljevik.

S nrstem cen energy pibv not prmyslovch provoz, kter investuj do vybudovn vlastnho loklnho zdroje. Zmr vybudovat solrn elektrrny v minulm roce oznmili nap. vrobce hlinku Aluminij z Mostaru i chemick zvod Alumina ze Zvornika. Podobn-Projekt je mon oekvat iv budoucnu nap. v energyky nronch odvtvch jako je metallurgick prmysl i vroba zementu.

Cle Bosny a Hercegoviny v oblasti rozvoje obnovitelnch zdroj energie jsou formulovny v Aknm plnu vyuvn obnovitelnch zdroj energie Bosny a Hercegoviny (NREAP BiH). Podle nj mla Bosna a Hercegovina do r. 2020 doshnout podlu obnovitelnch zdroj na celkov spoteb energie 40 % (posledn data jsou zatm k dispozici za r. 2019, kdy tento podl pedstavoval 37,6 % %). Installieren Sie kapacita obnovitelnch zdroj energie v r. 2020 byla 2 372 ,79 MW, co pedstavovalo 52 % celkovho instalovanho vkonu ze vech zdroj. 2 249 MW pedstavovaly vodn elektrrny, 259 MW vtrn elektrrny 35 MW solrn elektrrny.

Ines Terz
Ondej Picka