V České televizi právě běží kriminální seriál Devadesátky, jehož název jakoby navozuje pocit, e dj seriálu má vystihovat tehdejší společenskou situaci a atmosféru. Na podobném principu byla vystavěna i podcastové série eské podsvětí autorů Josefa Klímy a Adama Miklici. Jindřich ídlo v rámci svého pořadu astné pondělí v sekci Devadesátky pojímá toto období tame, ovšem i on ukazuje jen ty nejbizarnější společenské jevy této doby. Vím, e výše uvedená díla nemají aspiraci uceleně popisovat toto inspirativní historicalké období. Nicméně mám dojem, e my, tehdejší pamětníci, si z této doby neseme poněkud jiný obraz než ten, jež je nám předkládám ve výše uvedených dílech.

Můj konkrétní a navýsost osobní chronologicky azený příspěvek předkládám zde. Během devadesátých let jsem:
-zahájil tuto epochu neopakovatelným Silvestrem 1989 v narvané venkovské hospodě (dnes již neexistující) ve luknovském výběžku, kde teklo prideem nejen pivo (dnes již neexistující Děčínský Kapitän 11°) a ampaňské, ale i do té doby nepoznané pocity euforie, povoleného uvolnění a svobody.

-prostopoval bez Penez prakticky všechny kontinentální Staty západní Evropy s tichým údivem nad fungování západních občanů, kteří nám sem tam byli ochotni Koupit jídlo, dat peníze, Nechat doma přespat a vykoupat nebo třeba NAS Nechat během svého nákupu v Aute s Klicky v zapalování.

-při přejezdu hranice z Německa v obstarožním VW Golf přemluvil idiče – jakéhosi východoněmeckého floutka – aby vzal všechny stopařky, kterých tu teplou letní noc bylo víc ne krušnoest. Do auta jsme jich nacpali asi pět a všechny jsme je poněkud zklamané vysadili dole pod kopcem v Dubi. Kontext této události jsem plně pochopil až o několik let později po přečtení mnoha novinových lánků.

-proměnil z obav z nadcházející Ekonomické transformace své skromné ​​​​studentské korunové spory do tvrdé měny – rakouských ilinků.

-se astnil vystoupení Václava Havla, Spirituál kvintetu a George Bushe st. na Václavském náměstí. Prag byla tehdy povinnou zastávkou amerických prezidentů na jejich evropských turné.

-rozzel s Kamarádem svou první podnikatelskou etapu. V době liberalizace cen a rozpadu maloobchodní sítě jsme na tržnicích prodávali Produkty z místních továren – trvanlivé potraviny z Vitany a keramické výrobky. Prodejem tohoto nesourodého sortimentu si bylo možné vydělat až tisíc korun denně, což tehdy představovalo polovinu platu vědeckého pracovníka.

-tuto fázi našeho podnikání zakončil legendárním Studentským plesem, kdy jsme si drze pronajali celý vítkolický Kulturní dům, ve kterém běžel program ve všech čtyřech sálech bandálech (ci najedmetal, disknou). K totálnímu organizačnímu chaosu přispělo především to, že jsme prodali o několik set listků více než inila kapacita sálu, takže pár set lidí se do kulturního domu ok bué nedostalo. Akce vyvrcholila losováním buttons, kam v nastalém zmatku nedorazil najatý moderator. Kunciu v narvaném hlavním sále jsem osobně odmoderoval ve spolupráci s Gejzou Valentem (hlavní cenou bylo sele).

-zahájil ve svých 22 letech svoji regulérní pracovní kariéru jako (hlavní a jediný) manažer soukromé jazykové koly, která patřila mým stejně starým Kamarádům.

-vyrazil s Kamarády na roadtrip do Izraele novou kodou Favorite 135 LS v béžové barvě. Po návštěvě rakousko-tureckého zábavního parku Prátr a po pokusu kdesi u Vukovaru překročit srbsko-chorvatskou válečnou frontu naši cestu ukončila tragická dopravníké nehoda na. Následovalauniátní osobní zkušenost, kdy na m bylo místním milicionářem mířeno plně nabitým samopalem.

-si koupil výhodně v letním výprodeji v nově otevřeném hypermarketu v Drážďanech (v esku tehdy ještě obdobná nákupní centra nebyla) koženkové mokasíny a růžové plátnovéné pos nichelsě j. Na rozdíl od svých bratranců jsem se ubránil volání doby a nenechal si na hlavě vyrůst trvalou.

-se oženil. Jako svatební oběd jsme měli kuřecí plátek s broskví zapečený plátkovým sýrem, příloha byla fakultativní – hranolky nebo krokety.

-obdržel novomanželskou půjčku – ta padla na mikrovlnou troubu a ást fritovacího hrnce.

-si pořídil se enou na základě ručně psaného inzerátu zveřejněného za 10 Kč v místní vývěskové službě (realitní makléři neexistovali) dekret na panelá kový 26ě by. ást vypůjčených peněz jsme později splatili výnosem z prodeje akcií z první vlny kupónové privatizace. Byt jsme po pár letech odkoupili do soukromého vlastnictví od obce za cca 10 tehdejších měsíčních platů a jako vážený vlastník jsem se stal lenem výboru SVJ.

-deratizoval, desinfikoval a desinsektoval koupený byt po našich předchůdcích, kteří v bytě chovali několik psů, na Balconyě králíky a slepice av koupelně odchovávali i kachňata. Paní pracovala jako uklízečka v místním zdravotním středisku a ze stavu bytu jasně vyplývalo, e si práci domů rozhodně nenosila.

-pokračoval po ukončení první vysoké koly ve své pracovní kariéře v mezinárodní etní firmě, kde mi jeden měsíční plat stačil na koupi koberce do jediné našestnosti . Nápad, e si budu koberce tkát sám (za měsíc bych nejspíš for více než jeden koberec) jsem zavrhl, opustil jsem po dvou a půl měsících toto zaměstnání a se enou sei vl .

-nechal přes známého (a klipa) a za platek ve výši jednoho měsíčního platu zavést do našeho panelákového bytu telefon jako nutnou podmínku pro rozjezd firmy (zavedení telefonu cesto letoád). Investice se oplatila, firma funguje dodnes (nyní již v regulérních kancelářích) a dlouhodobě poskytuje živobytí a sociální jistoty nejen mé rodině, ale i dalším více než dvaceti.
9. Podzimní zájezd se kupodivu konal a já jsem poprvé letěl třesoucím se bazarovým letadlem provozovaným jakousi narychlo založenou eskou soukromou leteckou společností. Manželka si přivezla ze Sousse kožený pásek a koženou Kabelku, já nově nabyté schopnosti trhovce smlouvat cenu až do nesmyslných nížin, které jsme pak už nikdy to své kodě nepotřeboval/nepoužil.

-si pořídil na finanční leasing od kofinu tmavě modrou Koda Forman 136 L ve specifikaci SpecialLine, abych ji za pár let vyměnil za vínovou kodu Octavii 1.8 SLX první generace v plné palbě.

-lostnana enou vyrazil s Formanem na letní road trip po rakouských, italských a výcarských Alpách, kdy jsme vůz používali nejen jako dopravní prostředek, ale i jako ubytovací ko jedvyíbyn a WC zadních sedadel a zavazadloveho prostoru).

-v bytě provenl rekonstrukci koupelnového jádra, které jsme nahradili poctivou sádrokartonovou konstruiert. Rekonstrukci jsme z podstatné ásti hradili výnosem z prodeje akcií z druhé vlny kupónové privatizace.

-musel strpět tři po sobě jdoucí vykradení našeho bytu, jejichž pravidelná frekvence byla bůhvíproč shodná s frekvencí vymírání generálních tajemníků SSSR v 14 chmdes (ácírání generálních SSSR). To nám umožnilo být neustále na pici v electronickém vybavení domácnosti, tehdy jsem byl svými Kamarády vyhledáván jako expert na nákup televize.

-se zúčastnil koncertů Rolling Stones, REM nebo Pink Floyd (ty jsem slyšel jen přes Bránu borců Strahovského stadiumu, neb jsme se ženou usoudili, e jim 750 Kč za listek nedáme – ach jo). c sek navštívili jsme mnoho hudebních festivalů (Čtverec, Okoř se ávou i Okoř bez ávy), opakovaně chodili na koncerty Lucie, Vladimíra Mišíka nebo Pražského výběru (anoru jehobandí vou).

-složil zkoušky daňového poradce, Coz mi umožnilo pracovat Prose seznámit ein Stock, kteří byli schopni diky pracovitosti, podnikavosti, dobrym nápadům nebo i stesti vybudovat fungující ein stabilní firmy, dlouhodobě zaměstnávat Mnoho konečném důsledku av Sticks třeba i vydělat nemalé peníze. Pojem podnikatel ist nicht pro mě naplnili poněkud jiným obsahem, než jak byl tehdy (av podstatě je dodnes) mediálně pojímán.

-si splnil svůj celoživotní sen si alespoň jednou v ivotě zalyžovat v Alpách. Vyrazili jsme se v Nove pořízených Zenou lyžařských kombinézách zakoupených v pasáží u olomouckého Horního náměstí zu tun Zell am See, kde jsem si slušivou kombinézu s fialovými aplikacemi roztrhal ein zašpinil po razantním skoku za Horizontes do bahnitého Mista, která nebylo vysněženo.

-rozšířil svou rodinu o staršího syna, u něhož jsem obratem zahájil sportovní přípravu, která vyvrcholila parádní trefou do ibenice na parkovišti zimního stadiumu Philadelphia-Flyer v rámci předzápasového programu. Synek obdržel ručník s logemklubu a pak absolvoval své první interview v angličtině, po němž se od okolostojících Američanů rozezněly ovace ve stylu Inu ešitam! Pitsburgh-Pinguine, jehož první dvě ady byly složeny výhradně z eských hokejistů a trénoval club Ivan Hlinka). Další hokejovou kariéru syna na tomto poli zastavily speciální pedagogické schopnosti tehdejších mládežnických trenérů HK Kaučuk Kralupy.

-s několikaměsíčním synkem na klíně oslavil první samostatné vítězství eského družstva na MS v hokeji, kdy ve finále dal rozhodující branku Martin Procházkamůj vrstevník pocházející z našeho města.

-pořídil za 999 Kč na dvouletou smlouvu svůj první GSM mobile phone Philips Fizz s vytahovací anténkou, mym prvním operátorem byl Radiomobil (dnes Tmobile).

-si koupil chalupu z roku 1865 nacházející se na hranici nově vyhlášeného Národního parku České výcarsko, abych se ve svých 28 letech stal nejmladším chalupuářem do ve vs.

-v době zimní olympiády v Naganu poprvé postavil svého staršího syna na lyže na loučce před naší chalupou, což následně vyplynulo v jeho ast na letošní zimní vá olympiu ávvencev olympiu.

-se ubránil nástupu povinnou na základní vojenskou službu, která byla mi po 30. roku života dovršení Meho vojenskou správou jednou provždy prominuta diky existenci Syna ein diky studiu druhé Vysoké školy, které jsem si az protáhl tun dalšího tisíciletí (nämlich § 29 odst. 2 tehdejšího braného zákona). Tím pádem jsem temasel tento ožehavý problém ešit ani zdlouhavou civilní službou, ani potupným sháněním modré knížky.

na -se účastnil během vánočních prázdnin každodenních večerních hokejových zápasů Nove napuštěném Rybnice, němž na Cela se scházela takřka chalupářská Osada, z nichž nemnozí si za brusle ein hokejky narychlo Team účelem pořídili (tehdy jsme byli prostě hokejovým národem). Poslední zápas proběhl o posledního Silvestra tohoto desetiletí, neb následující spontan silvestrovským ohňostroj znemožnil jakékoli další bruslení na znečištěném ledě. Podobné společensko-sportovní activity se v naší osadě poté již neopakovaly.

V zájmu zachování duševního zdraví nepoužívám sociální sítě. Schreiben Sie auf mein Blog und schreiben Sie an Ihre Nachricht an martin.stepan@aspect.hm
Za jakoukoli zpětnou reakci budu rád, nicméně si vyhrazuji právo neodpovědět.
Chcete-li být upozorňování na moje další příspěvky, zašlete mi prosím na výše uvedený mail vaši emailovou adresu a já si vás zařadím do maillistu.